Usmívám se, asi budu zvracet

Máme doma miminko (1 ks). Buďme upřímní: kromě příjmu potravy, vylučování a spaní toho takový novorozenec nemá mnoho co na práci. Chytré knihy sice tvrdí, že do půl roku věku dochází k mohutnému rozvoji mozku, senzomotorických schopností, vnímání, pohybu a zažívání, ale nám rodičům se zdá, že se všechny tyto věci projevují zejména řevem.

Například naše děťátko řve jako startující raketoplán, akorát že raketoplán nemá nožičky a ručičky a dupačky s nápisem „Náš brouček“. Podle obsahu plenek soudím, že náš brouček bude pravděpodobně hovnivál.

Dlouhodobým studiem jsem zjistil, že když miminko pláče, může to znamenat: 1) že má hlad, 2) že je Jupiter v konjunkci s Venuší, 3) cokoli jiného. Každého správného kutila napadne použít k ucpání pusinky polyuretanovou montážní pěnu; vyplnit hlučný otvor v hlavě dítěte dudlíkem je však rychlejší a na rozdíl od pěny není třeba čekat, až dudlík zatvrdne. Způsoby, jakými lze plačící dítě následně chovat, nebudu rozebírat, neboť by vydaly na zvláštní knihu. Tu ostatně zrovna píšu; rukopis s názvem „Zásady správného chování“ má zatím 1 789 stran a teď jsem u kapitoly „Udrndávání“.

Každý, kdo má doma malé dítě, ví, že z novopečené maminky i z děťátka pořád něco teče. Byt se díky tomu za chvilku promění v oblast zamořenou použitými kapesníčky, ubrousky, hadříky a plenami, které jsou úplně všude kromě místa, kde miminko právě začalo blinkat a bude tedy nutné ho převléknout.

Převlékání je činnost, kdy se snažíme oblečkem obalit dítě, které má zdánlivě šestkrát víc končetin než obleček. Obleček je mimoto většinou složitý jako urychlovač částic v CERNu, čemuž odpovídá i počet knoflíků. Většina z nich slouží ke spuštění dětského pláče.

Samozřejmě bych rád podotkl, že takový kojenec nepláče v kuse; někdy pláč přeruší úsměvem. Nevím, na jakém principu fungují jiná miminka, ale vypozoroval jsem, že když se usmívá naše dceruška, znamená to: 1) že bude zvracet, 2) že se chystá plakat, 3) cokoli jiného.

Navzdory tomu zůstávám optimistou. Vím totiž, že když miminko křičí, je to znak toho, že se bude usmívat, a to nejpozději do tří dnů. Pro můj optimismus existuje odborný termín – „rodičovská láska“. Rodičovskou lásku lze přitom definovat jako druh šílenství, jenž se projevuje tak, že vše výše popisované je pro postiženého důvodem k tomu, aby byl šťastný.

Jan Flaška
autor je šílený rodič

(únor 2011)