Veselé Vánoce, ať už jsou kdykoli

Léto se nachýlilo k podzimu, dosud neodbytné slunce ustupuje ze svých pozic a podvečerní vzduch načichl buketem stesku a melancholie. Skončil čas dovolených a nastal čas návratů. A že už to ksakru bylo potřeba.

Ke konci prázdnin se totiž z vašeho návratu z cest raduje celé vaše trvalé bydliště: z křesel a z nábytku se zvedá prach, aby vám vyšel vstříc; brambory, zapomenuté ve spíži, k vám nedočkavě vztahují svá bledá chapadýlka; zdechlé květiny se uctivě sklánějí k vašim nohám ze svých vyprahlých květináčů; ba i zelené želé ve vašem zahradním bazénu se už na vás celé třese. Po dlouhé absenci konečně znovu cítíte vůni domova, než zjistíte, že to je půl buřta, který za dobu vaší nepřítomnosti vykvasil za sporákem, protože jste ho tam na začátku července zapomněli.

A v tuto chvíli bych vás chtěl varovat: vydáte-li se teď po prázdninách nakoupit do hypermarketu náhradní brambory, zbrusu nový buřt a přístroj na těžbu slizu z bazénu, nedivte se, až na vás z regálů zničehonic vyhřeznou Vánoce. Vánoce jsou takové ty svátky na konci roku, kdy člověk stláská valník cukroví a u toho kouká 39 hodin denně na pohádky, je zavalen přátelstvím a láskou, přičemž se na něj ze všech stran sype běloskvoucí sníh, konkrétně z televize, z letáků, z rádia a z pohlednic, zatímco na ulici se bahnem a lijákem prodírají zachmuření občané na své cestě za vánoční pohodou. Na Vánocích, jak jistě víte, je ovšem nejkrásnější to těšení a právě hypermarkety nám umožňují se tetelit na Ježíškův příchod už od půlky léta.

Ti, co se těší neradi, se mohou v marketech vánočně vybavit už teď a donutit Ježíška přijít s veškerou parádou třeba ještě před svatým Václavem. Vlastně to není až tak špatný nápad, zorganizovat si předčasné Vánoce a zahrnout se vzájemně dárky, láskou a přátelstvím bezprostředně po truchlivém návratu z vysluněné dovolené ke smradlavé půlce buřta za sporákem.

Na předčasných Vánocích mě ale děsí takový ten povinný předvánoční úklid. Tím nemyslím vylovit lopatou zahnívajícího buřta spoza sporáku (= nutnost, chcete-li se vyhnout zásahu hlavního hygienika ČR), ale takové ty čtyřtýdenní antiseptické orgie, během nichž musíte naleštit okna i ve sklepě, všem mouchám opucovat tlapičky a načechrat kožíšek a když na to přijde, tak dokonce i umýt vanu.

Je tu ovšem ještě jedna možnost: ignorovat Vánoce, ať už probíhají v jakoukoli roční dobu. Nakonec, většina západní civilizace má už teď Vánoce po celý rok – televizních povídaček i konzumu si užíváme den co den a i naše obydlí jsou zbytečnostmi jak od Ježíška zanesená celoročně. Například já mám právě teď v ledničce pět tabulek čokolády a ve sklepě žárovičky do Trabanta, polystyrénovou hlavu a kuželový záhlubník.

Snad proto jsem se nakonec rozhodl nereagovat na hypermarketové vánoční šílení zvýšením své spotřeby, ale tím, k čemu by každé Vánoce měly sloužit především: sebezpytováním, rozjímáním a jakýmsi úklidem vlastního nitra. A ten jde člověku nejlíp poté, co stláskne dvě tabulky čokolády.

Jan Flaška
autor je šťastný a veselý