Zrušme mor zvaný kultura

Když jsem se dozvěděl, že ke konci února končí budějovické kulturní epicentrum Bazilika, oddechl jsem si. Už dlouho jsem měl pocit, že tento vřed na kráse jihočeské metropole je třeba bez milosti vyříznout. Ostatně doufám, že je to jen začátek velikého očistného procesu, který nás zbaví moru, zvaného kultura, jednou provždy.

Jak známo, základní funkcí každé lidské činnosti je generovat peníze (peníze = imaginární čísla, za které si lze koupit lidi a kusy měst). Kultura je naproti tomu bezedná studna, v níž peníze jen mizí, aniž by vyprodukovala cokoli užitečného, například terénní automobil s pohonem 4×4.

Kulturní instituce se zabývají činností zcela nesmyslnou – např. pořádáním koncertů: to se zaplatí drahé peníze pár šumařům, aby v uzavřené místnosti šmrdlali hudbu pro pár lidí. Přitom hudba hraje v každé restauraci, v každém obchodě, prostě všude – a úplně zadarmo! Ještě nehoráznější jsou galerie a muzea. Pro ty, co nikdy nebyli v galerii – představte si, že byste přišli do hypermarketu a museli zaplatit nikoli za to, že si něco odnesete, ale za to, že se na to jen podíváte, a navíc předem! Věci, které v galeriích mají, přitom často nejsou ani moc hezké. Muzea jsou na tom podobně, akorát že věci, které tu mají, jsou ještě ke všemu staré a rozbité. Galerie a muzea přesto mají tu drzost vysávat naše daně! Takový hypermarket má daleko větší návštěvnost a velké parkoviště a přitom nechodí na radnici pro grant jako žebrák s rukou nataženou!

Divadlo je také absurdní instituce (absurdní = divné, asi jako Václav Havel). Ještě donedávna bylo na rozdíl od filmů ve 3D, ale nové technologie ho připravily i o tuto poslední devizu a proto ho konečně můžeme zrušit. Představte si, že ačkoli existovalo už v antice (antika = fakt hodně dávno), dosud jsme se ho nedokázali zbavit – tak vytrvalé je to klíště na žíle, v níž kolují peníze! Myslím, že si všichni oddychneme, až poslední herec zmizí v propadlišti. A kina zavřeme taky, beztoho jsou tu jen pro ty, co si neumí nakrást filmy na internetu.

Kultura je zkrátka pro lidi, kteří se neumějí bavit sami; pro zoufalce, co se nenaučili ovládat televizor. Nahraďme proto všechna místa, kde se tito postižení scházejí – kina, divadla, galerie, muzea – nějakým hezkým, lidským ústavem někde na okraji města, poblíž nákupních center. Lidé, postižení kulturou, tak dostanou v tomto přirozeném prostředí šanci znovu se zařadit do normální společnosti.

Jan Flaška
autor je svobodný občan

(leden 2011)